O skupině tzv. civilizačních chorob slyšíme každý den s medií nepřeberné množství informací. Všechny mají společného jmenovatele, životní styl lidské populace se projevuje nejen na jednotlivci, ale i celkovém životním prostředí a do popředí se ve zvýšené míře dostávají nemoci, které v minulosti nepředstavovali tak vysoké procento promořenosti. Mezi jednu z nejrozšířenějších patří bezesporu vysoký cholesterol. Uvádí se, že trápí přibližně 70% populace a přitom již dávno neplatí, že se stává společníkem až během středního věku.
Avšak hned v úvodu je nutné podotknout, že cholesterol na rozdíl od interpretace mnoha reklam není čisté zlo, jenž nám přivozuje zdravotní potíže. Náš organismus ho potřebuje, jakožto základní stavební složku mnoha buněk. S jeho pomocí si tělo vytváří i hormony, včetně těch pohlavních či sehrává podstatnou úlohu při tvorbě vitamínu D. Zkrátka proudění této látky našimi cévami je naprostou nutností, problém nastává až ve chvíli, kdy se z nějakého důvodu jeho hladiny zvednou nad normál. A proč k tomu dochází? Primárně hledejme příčinu ve dvou věcech. Jistou úlohu sehrává dědičnost a samozřejmě nevhodný životní styl. Konzumaci příliš tučných jídel je v tomto vzorci však nejspíše přisuzována větší zodpovědnost, než se podle posledních zjištění zdá. Největší podíl cholesterolu si naše tělo totiž vyrábí samo v játrech. Potrava tvoří jen menší složku celkového přijmu, to však rozhodně nesnižuje její vinu. I když s potravy přijímáme jen malé množství cholesterolu, vynahrazujeme to kvantitou. Konzumujeme příliš velké množství tučných pokrmů, čímž vědomě riskujeme srdeční příhodu nebo mrtvici.
Z hlediska funkčnosti je nutné cholesterol rozdělit na HDL a LDL, či-li jak nám často říkají televizní reklamy, ten hodný a ten zlý. A jak to, že nám v těle proudí dvě naprosto rozdílné látky, když je cholesterol pouze jeden? Jelikož je v krvi nerozpustný, potřebuje pro svůj transport v krevním řečišti se navázat na proteiny. K tomu mu slouží lipoproteiny, které rozlišujeme na s nízkou hustotou a s vysokou hustotou. Zatímco lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL) transportují cholesterol do tkání, s vysokou hustotou HDL jej naopak od nich odvádí zpět do jater. Zde jsou vychytávány a rozkládány. Problém LDL cholesterolu je jeho tendence při vyšší hladině se ukládat do cévních stěn. Zde se následně začínají tvořit sklerotické pláty, čímž se snižuje pružnost a propustnost cév. Tím pozvolna stoupá riziko ucpání a následného infartu, ischemické choroby či mrtvice. Jako takový příklad vlivu cholesterolu na srdeční onemocnění by mohli posloužit statistické údaje americké studie. Zatímco počátkem dvacátého století byl jejich výskyt opravdu sporadický, v jeho polovině se počet úmrtí vyšplhal k půl miliónu.
Dědičné vlohy v prevenci vysokého cholesterolu ovlivnit sice nemůžeme, ale k jeho snížení nám pomůže i změna životního stylu. Jeho součástí by měla být konzumace vyvážené stravy. Tedy je potřeba omezit konzumaci tučných potravin a naopak zařadit oleje a tuky obsahující vícenenasycené masné kyseliny. Nutný je i dostatečný přísun vlákniny a vitamínu. Dodržovat by se měl i správný pitný režim a dostatečná fyzická aktivita. Nutné opatření vedoucí ke snížení cholesterolu jsou vždy v rukou lékaře, který je sestaví v rámci zdraví pacienta. Rozhodně není nutné se okamžitě vzdát všech nevhodných potravin, zkrátka jen omezit jejich konzumaci, aby nepřekračovali hodnotu 200mg cholesterolu denně. Krom primární příčiny postavené na genetice a životním stylu může mít zvýšené hodnoty na svědomí některé onemocnění. Za vznikem tohoto sekundárního, čili získaného zvýšení může např. cukrovka, porucha štítné žlázy nebo onemocnění ledvin a jater.